Redakční

menu-edito

Na jaře roku 1215 umisťuje Dominik z Caleruegy ve městě Toulouse malou komunitu mužů, která se kolem něj vytvořila. Už je to více než deset let, co tento kastilský kanovník prochází Languedokem — zpočátku doprovázen svým biskupem, posléze sám. Je vnímavý k námitkám bludařů, dnes známých jako „kataři“. Odpovídá na ně výhradně pomocí rozumových argumentů, čímž odhaluje svou touhu hlásat Kristovo evangelium pokojně. Mezi léty 1206 a 1207 se v Prouilhe, na úpatí kopce, na němž je vystavěno Fanjeaux, mezi městy Carcassonne a Castelnaudary, shromažďuje skupina žen obrácených z bludu Dominikovým kázáním, aby zde vedly mnišský život. Navzdory křížové výpravě proti Albigenským i následné občanské válce Dominik pokračuje ve svém díle a pokládá základy nové řeholní rodiny. Ve stejné době na pahorcích v Umbrii uzavírá František z Assisi, syn bohatého kupce Bernardoneho, sňatek s paní Chudobou.

Dnes, o osm století později, si dominikánská rodina připomíná založení Řádu kazatelů.Je to pro ni příležitost, aby odhalila bohatství svých dějin a poklady dominikánské svatosti. Poslání zahájené svatým Dominikem a jeho druhy na jihu Francie se totiž od té doby rozšířilo po celém světě. Osobnosti, jako jsou Albert Veliký, Tomáš Akvinský, Fra Angelico, Kateřina Sienská, Bartoloměj de Las Casas, Martin de Porres, Růžena z Limy, Zdislava z Lemberka, Henri-Dominique Lacordaire, Marie-Joseph Lagrange, Joseph Lebret či Yves Congar, jsou všeobecně uznávány a ceněny.

 

 

 

 

Světci OP ve světě

v-carte-monde

FacebookTwitterGoogle Bookmarks